Zákon o podpoře zahrádkářské činnosti

Předkládáme vám návrh zákona, tak jak byl předán do Poslanecké sněmovny k projednání.

   Návrh zákona předkládá skupina poslanců okolo zemědělského výboru a podvýboru pro spolky, tedy návrh poslanců Adama Kalouse, Pavla Kováčika, Jana Volného, Jana Pošváře, Zdeňka Podala, Antonína Staňka, Jany Krutákové a dalších.

   Na návrhu zákona jsme spolupracovali společně s legislativci MZe. Je však nutné si uvědomit, že během legislativního procesu může vlivem pozměňovacích návrhů stávající znění zákona doznat změn a to dost možná i zásadních.

   Berte tedy prosím tento návrh jako jakési vodítko, jaká je nyní všeobecně akceptovatelná forma pohledu na uzákonění zahrádkářské činnosti.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

  Návrh na vydání zákona o podpoře zahrádkářské činnosti

(zahrádkářský zákon)

Z Á K O N

ze dne ……………………

o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře.

§ 2

Zahrádkářská činnost

Zahrádkářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumí veřejně prospěšná činnost, zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácností. Zahrádkářská činnost se zúrodňováním méně kvalitních půd podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

§ 3

Veřejná prospěšnost zahrádkářské činnosti

Veřejně prospěšnou je nezisková korporace ve formě spolku 1), která vykonává zahrádkářskou činnost podle tohoto zákona prostřednictvím svých členů v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami (dále jen „spolek“).

§ 4

Zahrádkářská osada

Zahrádkářskou osadou je pozemek nebo více pozemků v užívání nebo požívání spolku, které umožňuje jejich individuální užívání nebo požívání alespoň 3 členy tohoto spolku.

§ 5

Přenechání pozemku k zahrádkářské činnosti

(1) Státní pozemkový úřad může podle jiného právního předpisu2) přenechat spolku do užívání nebo požívání nemovitosti, zemědělský pozemek nebo jiný pozemek k zahrádkářské činnosti.

(2) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může podle jiného právního předpisu3⁾ přenechat spolku do užívání nebo požívání nemovitý majetek státu k zahrádkářské činnosti, je-li tento majetek pro stát trvale nepotřebný.

(3) Obec může podle jiného právního předpisu4) přenechat spolku do užívání nebo požívání pozemek k zahrádkářské činnosti.

(4) Pokud pozemek podle odstavců 1 až 3 přestane být užíván nebo požíván spolkem k zahrádkářské činnosti podle § 2, nebo je spolek v prodlení s placením nájemného nebo pachtovného déle než 3 měsíce, je spolek, kterému byl tento pozemek přenechán, povinen jej nejpozději do 6 měsíců odevzdat státu nebo obci ve stavu, v jakém ho převzal, a to s přihlédnutím k případnému zhodnocení.

(5) Doba přenechání pozemku spolku do užívání nebo požívání podle odstavců 1 až 3 činí minimálně 10 let.

§ 6

Smlouva o pachtu nebo nájmu pozemku pro zahrádkářskou činnost

(1) Na smlouvu o pachtu pozemku k zahrádkářské činnosti spolku (dále jen „pachtovní smlouva“) se vztahují obecná ustanovení občanského zákoníku o pachtovní smlouvě a ustanovení o pachtu, nestanoví-li se v odstavcích 2 až 5 jinak. Ustanovení občanského zákoníku o zemědělském pachtu se nepoužijí.

(2) Při sjednávání výše pachtovného podle § 5 se přihlédne k veřejné prospěšnosti zahrádkářské činnosti.

(3) Pachtovní smlouva vyžaduje písemnou formu a obsahuje:

a) uvedení předmětu a účelu pachtu, kterým je zahrádkářská činnost,

b) sjednání výše a splatnosti pachtovného,

c) uvedení doby, na kterou se pacht sjednává, s ohledem na agrotechnické využití, nejméně však na dobu 2 kalendářních let.

(4) Spolek je oprávněn pozemek, který mu byl propachtován k zahrádkářské činnosti, propachtovat členovi spolku k provozování zahrádkářské činnosti i bez souhlasu propachtovatele.

(5) V případě skončení pachtu se vyrovná propachtovatel se spolkem, jestliže spolek se souhlasem propachtovatele provedl na jemu propachtovaném pozemku terénní úpravy nebo stavbu podle jiného právního předpisu5). Vysazené trvalé porosty se při ukončení pachtu považují za zhodnocení propachtovaného pozemku.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují na nájem pozemku pro zahrádkářskou činnost spolku obdobně.

§ 7

Působnost orgánů veřejné správy při podpoře zahrádkářské činnosti

(1) Ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti podporuje zahrádkářskou činnost.

(2) Obec ve své samostatné působnosti přispívá k rozvoji zahrádkářské činnosti tím, že

a) vytváří předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování⁵⁾,

b) umožňuje v rozsahu a způsobem stanoveným jiným právním předpisem4) přenechat spolku do užívání nebo požívání vhodný pozemek, a to i dočasně nevyužívaný, k zahrádkářské činnosti,

c) spolupracuje se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody6) a zmírnění klimatických změn.

§ 8

Přechodné ustanovení

Zahrádkové a zahrádkářské osady zřízené před účinností tohoto zákona se považují za zahrádkářské osady podle tohoto zákona.

§ 9

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

1) § 146 a § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.