Letní péče o rostliny

Zahrady jsou na vrcholu své letní krásy a plní se úrodou. Mnoho druhů zeleniny je ještě možno zasít pro pozdní sklizeň..

V tomto měsíci bývá zpravidla největší starost o zálivku. Pokud se červenec vydaří a je teplo, musíme zalévat každý den, nejlépe brzy ráno nebo večer. Kdo má zásobu dešťové vody, je ve výhodě. Každý okap může být jejím zdrojem a věčná škoda nechat dešťovku jen tak odtékat.

Všechna plodová zelenina potřebuje dostatek vody a živin. Také košťáloviny a celer nyní nejvíc přirůstají a voda a živiny jsou nezbytností.

U rajčat kromě zálivky a přihnojování nezapomínáme na vylamování postranních výhonů.

V červenci ještě naposledy v tomto roce přihnojíme růže. Pozdější přihnojení by již mohlo ovlivnit správné vyzrávání výhonů.

Dělíme a přesazujeme kosatce. Ponecháme jen zdravé části oddenků, které rozdělíme na jednotlivé segmenty. Zakrátíme kořeny i listy. Při výsadbě musí být horní polovina oddenku nad úrovní půdy.

Kosatce (Iris) patří mezi velice oblíbené zahradní kytky, jsou totiž nenáročné na pěstování. Radost z nich nám ale mohou zkazit nemoci nebo i škůdci, kteří kosatce napadají.

Tyto rostliny vyžadují chemickou ochranu obvykle jen proti heterosporium – skvrnitosti listů a i to jen v letech, kdy vydatně prší. Velkokvěté odrůdy kosatců občas napadá květilka kosatcová, která způsobuje uhnívání poupat květů.

Pěstitele trápí také nápadné požírání listů – způsobují je larvy pilatky kosatcové (Rhadinoceraea micans), která má dva páry tmavě hnědých blanitých křídel, černé tělo i končetiny. Poškozuje jen listy kosatců.

Dospělé pilatky se ve volné přírodě objevují už v dubnu, žijí jen 4 až 8 dnů, jejich rojení proběhne za několik týdnů. Vajíčka, která samičky zapustí v menších skupinkách do pletiv listů, můžeme snadno najít, když listy pozorujeme v protisvětle. Jedna samička naklade v průměru 23 až 47 vajíček.

Zhruba za týden se z vajíček vylíhne larva, která vyžere do listu malinkatá okénka, starší larvy žerou větší kusy. Když se dotkneme poškozených listů, larvy padají na zem.  Vyvinuté larvy zalezou dokonce mělce pod hlínu, kde přezimují. Začátkem dubna se změní na kukly a začne rojení dospělých pilatek a vše se opakuje. Pilatka kosatcová má za rok jednu generaci.

Proti pilatce se může použít přípravek Dursban 480 EC anebo Karate Zeon 5 CS. První postřik je dobré provádět na začátku rojení dospělých jedinců, další za čtrnáct dnů. Listy kosatců mají voskovou ochrannou vrstvu, tak do postřikové kapaliny přidáváme smáčedlo, třeba Siluet.

Květiny v nádobách potřebují přihnojování nezbytně, neboť mají omezený přísun živin.

Všechny okrasné rostliny v červenci uvítají zavlažování a přihnojování, v množství a složení hnojiva podle konkrétních potřeb. Kvetoucím rostlinám často chybí fosfor a draslík. Přihnojte je proto plným hnojivem, z organických jsou vhodné například slepičince (doma zkvašené či zakoupené v granulované či tekuté formě). A pomoci může i obyčejná banánová slupka. Je bohatá na draslík a pokud ji vpravíme do půdy v blízkosti rostlin či do květináčů, prospěje jim.

Většinu květin a zeleniny je třeba přihnojovat. Zvláště to ocení letničky v truhlících a závěsných nádobách. Omezené množství živin se rychlým růstem a bohatým kvetením snadno vyčerpá a je třeba je doplňovat.

Další zahrádkářskou nezbytností je péče o kompost. Do něho ukládáme po malých vrstvách posečenou a aspoň mírně zaschlou trávu, kuchyňské zbytky, plevele a další zahradní odpad. Kompost aspoň jednou za léto přehodíme. Vnitřek hromady se musí dostat na povrch a naopak.

Všechna plodová zelenina potřebuje dostatek vody a živin. Také košťáloviny a celer nyní nejvíc přirůstají a voda a živiny jsou nezbytností.

U rajčat kromě zálivky a přihnojování nezapomínáme na vylamování postranních výhonů.

I na vrcholu léta ještě stále můžete založit novou zeleninovou sklizeň. Vysévá se pekingské a čínské zelí, fenykl, špenát či endivie i letní saláty. Poskytne ještě podzimní a poté časnou jarní sklizeň – právě listová zelenina patří k těm, které je ideální konzumovat denně. Čínské zelí tvoří na rozdíl od pekingského otevřené hlávky. Oba druhy stihnou do podzimu vyrůst, i když je zasijeme nyní. Potřebují prostor – spon 40x40cm.Fenykl pak příjemně zpestří jídelníček.

Klíčení v červenci zaseté zeleniny uspíšíte pravidelnou zálivkou.

 Vyséváme i ranou mrkev. Můžeme vysazovat pór a vysévat ředkev.

Jakmile se začnou tvořit květní pupeny u majoránky, je nejvyšší čas ji poprvé sestříhat. Svážeme ji do svazečku, usušíme a potom sdrhneme listy ze stonků.

Plevele většinou vadí

Jsou ale případy, kdy nám mohou něco naznačit o vlastnostech půdy.

Na mnohých stanovištích můžete z nadměrného výskytu některých plevelů usuzovat na důležité vlastnosti půdy.

bohaté a humózní půdy indikují: kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka (Urtica dioica, U. urens), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), ptačinec žabinec (Stellaria media)

jílovité půdy: pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis), podběl obecný (Tussilago farfara), svízel přítula (Gallium aparine)

hlinité (těžší a mokré) půdy: jitrocel větší (Plantago major), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)

písčité (suché) půdy: osívka jarní (Erophila verna), mák vlčí (Papaver rhoeas)

- půdy chudé na vápník: hasivka orličí (Pteridium aquilinum), rmen rolní (Anthemis arvensis), maceška trojbarevná (Viola tricolor)

vápenité půdy: čekanka obecná (Cichorium intybus), šalvěj luční (Salvia pratensis)

Co  říkají pranostiky?

O sklizni a úrodě hovoří také pranostiky. Říká se, že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče. Svatá Markyta prý žene žence do žita. A následující pranostika zvěstuje nepřízeň pro žně, prší-li totiž na den svaté Máří Magdaleny, obilí se v stodole zazelení.

Když dne ubývá, horka přibývá.

Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

Jaký červenec, takový leden.

Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.

Červenec - úrody blíženec.

Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.

Co červenec končí, srpen začíná.

Okolo svaté Markéty (13. 7.) jsou bouřky nasety.

V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.

Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.