říjen

Záhony, které v tomto měsíci uvolníme a nebudeme již osévat, je třeba zrýt. Půdu necháváme v tzv. hrubé hroudě, tedy neuhrabanou. To umožní promrzání půdy, vytváření drobtovité struktury půdy a dobré přijímání zimních srážek.

Chlévský hnůj je výborné organické hnojivo. Ne všechny rostliny jej však snesou v prvním roce (tzv. první trati). Zarýváme jej pouze tam, kde budou košťáloviny, brambory apod.

Na podzim nehnojíme dusíkatými hnojivy. Dusík je v půdě velmi pohyblivý a snadno by se do jara vyplavil. Omezíme se na hnojení fosforem a draslíkem.

Hnojit můžeme i popelem, ovšem pouze ze dřeva a v rozumné míře.

Se sklizní čínského a pekingského zelí nemusíme spěchat, snesou mírný mráz.

Naopak je třeba urychleně sklidit všechnu plodovou zeleninu (rajčata, okurky, papriky, lilky, tykve).

Kadeřávek je nejlepší, pokud projde mrazíky. S jeho sklizní také nemusíme spěchat.

Již od konce října lze vysévat některé kořenové zeleniny, především mrkev. Tím se vyhneme případným nepříznivým podmínkám na jaře a uspíšíme sklizeň.

Bulvový celer stále zaléváme, protože pořád ještě přirůstá. Sklidíme jej před nástupem silnějších mrazíků.

Sklízíme dobře vyzrálá jablka a hrušky. Češeme opatrně odspoda koruny nahoru a z vnějších částí dovnitř koruny. To proto, aby případné padající plody nepoškodily ty ostatní. Jablka ukládáme do čistých lísek stopkou dolů. Stopky nevytrháváme. Ranka je vstupní branou pro skládkové choroby.

V říjnu je nejlepší doba pro výsadbu většiny okrasných a ovocných dřevin. Půdu je třeba dobře zpracovat a dodat živiny. Nesmíme zapomenout na vydatnou zálivku.

Kromě trvalek, které ještě kvetou, můžeme nyní většinu z nich sázet, přesazovat a dělit trsy.

Záhonové chryzantémy musíme v případě potřeby zalévat.

V tuto dobu můžeme vysazovat, přesazovat a dělit řadu trvalek. Netýká se to však zápleváků (Helenium) a chryzantém.

Zelené hnojení

Pro ozimé směsky na zelené hnojení se velmi dobře uplatní i žito, které tím, že odnožuje, tvoří nejen nadzemní zelenou hmotu, ale i mohutnou svazčitou kořenovou soustavu. V zimě žito chrání také půdu před vyplavením dusíku.

    Pro zelené hnojení by se výborně hodily i jeteloviny (např. jetel nachový - inkarnát "růžák"), bohužel osivo je pro tento účel příliš drahé.

    Směsky vikvovitých rostlin (hrách, peluška jarní, komonice, vlčí bob, vikev, jeteloviny apod.) obohacují půdu nejen organickou hmotou, ale díky symbióze s hlízkovými kořenovými bakteriemi, schopnými vázat vzdušný dusík i o tento velevýznamný prvek. Směsky brukvovitých rostlin (hořčice bílá, řepky jarni i ozimé, ředkve olejné) poskytují sice velké množství zelené hmoty, ale představují určité nebezpečí zavlečení velmi obávané choroby brukvovitých rostlin -

nádorovosti kořenů, způsobené cizopasnou houbou hlenkou kapustovou (Plasmodiophora brasicae). Při skladbě rostlin pro zelené hnojení v oblastech s rizikem výskytu této choroby volíme raději buď rostliny z čeledi vikvovitých, nebo svazenku, či pohanku.

Co k počasí říkají pranostiky?

V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.

Mlhy v říjnu, sněhy v zimě.

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

Déšť na Havla (16. 10.), déšť na Vánoce.

Čím déle vlaštovky v říjnu u nás prodlévají, tím déle pěkné časy a jasné dny potrvají.

Opadá-li v říjnu listí, bude mokrá zima.

Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

Říjen když blýská, zima plíská.

Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.

Říjen a březen rovné jsou ve všem